Fašank

Masopust začíná po Třech králích, tedy 7. ledna, konec je však pohyblivý, neboť se uzavírá ve vztahu k Velikonocům – je stanoven na masopustní úterý, v den před Popeleční středou, kdy začíná čtyřicetidenní období půstu. Popeleční středa může připadnout na období od 4. února do 10. března, tedy masopustní neděli slavíme v rozmezí dnů od 1. února až do 7. března. Celé období masopustu může být tedy různě dlouhé. Hlavní oslavy však probíhaly celkem 3 dny – od neděle do úterý, přičemž v úterý nastalo vyvrcholení celé zábavy – chodili tzv. „maškarádi“, hrály se masopustní hry a večer se konala zábava. Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci v úterý. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku „pochováním basy“ (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají). Tzv. „maškarádi“ chodívali v úterý. Průvod měl obejít celou vesnici dům od domu a žertovat vždy na účet hospodáře a hospodyně. Při průvodu hrála muzika, při návštěvách se zpívalo i tancovalo. Maškarádi byli vždy pohoštěni koblihami, pečivem, či masem a na zapití dostávali především pálenku a pivo. Mimoto byli obdarováni výslužkou, nejčastěji penězi, jinde jablky, vejci, moukou, máslem, mákem. Za takovéto dárky se potom pilo večer v hospodě. Také v naší obci se od nepaměti tato tradice udržuje, a snažíme se ji zachovat pro další generace.